Nadané dítě
Co to znamená „NADANÉ DÍTĚ“
Definice nadání se postupem doby měnila a formovala. Dlouhou dobu bylo nadané dítě definováno především jako osoba s vysoce nadprůměrným intelektem. Avšak po čase se definice nadání rozšířila i o mimořádnou tvořivost a výjimečný výkon v určité oblasti.
Dnes tedy přistupujeme k nadání z hlediska vysoce nadprůměrných dílčích intelektových schopností, a zároveň se zaměřujeme i na tvořivost a vnitřní motivaci, neboť jsme si vědomi, že nadání nemusí být pouze na úrovni inteligence, ale také v řadě dalších specifických oblastí (např. IT, matematika, hudba, sport apod.). Dítě může být tedy nadané jak v oblastech rozumových schopností, tak pohybových, manuálních, hudebních atd.
Projevy nadaných dětí
U některých dětí lze pozorovat projevy mimořádné nadání již od útlého věku. Avšak pro potvrzení nadání je potřeba opakovaného psychologického vyšetření, neboť se může jednat pouze o rychlejší vývoj schopností v daném vývojovém období, které se následně s věkem zmírní. U jiných dětí se nadání může projevit až později (např. ve školním věku), vlivem dozrávání některých kognitivních schopností (Portešová, 2011).
U nadaných dětí můžeme pozorovat například:
- začaly brzy mluvit, mají bohatou slovní zásobu,
- jsou velmi zvídavé,
- velice brzy se naučily spontánně číst, následně psát, popřípadě počítat,
- zajímají se o vědecká témata (vesmír, dinosauři, přírodopis, historie atd.),
- působí dojmem vývojově starších dětí,
- mají velký smysl pro spravedlnost,
- mívají sklony k perfekcionismu,
- mají bohatou fantazii, jsou tvořiví a kreativní,
- zvládnou se velmi dlouho soustředit a jsou vytrvalé při řešení logických úloh,
- ve škole mohou vyhledávat přítomnost spíše starších dětí, případně učitelů.
Co je vhodné mít na paměti
- Děti mohou působit věkově starší, což často ovlivňuje požadavky a nároky okolí na dítě. Tyto nároky mohou dítě někdy příliš zatěžovat, protože nemusí brát v úvahu, že dítě může stále disponovat emocemi a sociálními dovednostmi na výrazně nižší úrovni, než jsou jejich rozumové schopnosti. Rodiče tak v dobrém mínění často žádají například o posouzení školní zralosti a o předčasné zaškolení dítěte, kterému vzhledem k emocionálnímu vývoji a úrovni sociálních dovedností dítěte nemusí být vyhověno.
- Nadané dítě může mít také např. specifickou poruchu učení (dyslexii, dysgrafii, atd.), což může zvyšovat jejich školní frustraci v případě, že specifická porucha učení nebude identifikována. O takových dětech hovoříme jako o dětech s tzv. dvojí výjimečností. Děti s dvojí výjimečností mohou být tvořivé, vytrvalé při řešení logicky náročných úkolů, mohou rychle chápat celkový kontext, být zvídavé, schopné samostatného vyhledávání informací a řešit psychicky náročné úkoly, a zároveň mohou mít handicapy ve čtení, v řeči (fonologické zpracování, uchování, vybavování fonémů), v krátkodobé paměti, v pracovní paměti (podržet akustické nebo řečové informace), v rychlosti zpracování, v exekutivních funkcích, nebo v pozornosti.
- Pokud nadané dítě není ve škole adekvátně stimulováno a tzv. se „nudí“. Může vyvolávat dojem žáka s výchovnými problémy, s poruchou pozornosti, s nerespektováním autorit atd. Toto riziko se zvyšuje u dítěte s dvojí výjimečností, např. s kombinací nadání a specifických poruch učení.
- Mimořádné nadání se může u dítěte nebo žáka projevit v jakékoliv vývojové etapě (Portešová, 2011).
Diagnostika nadání v PPP
V rámci identifikace nadání v Pedagogicko-psychologické poradně probíhá:
- Psychologické vyšetření, které se zaměřuje především na intelektové schopnosti dítěte. V případě zjištění mimořádných schopností se přistupuje k další diagnostice. Například ke zjišťování specifického zájmu dítěte, jeho motivace a úrovně kreativity. Eventuelně doložení dalších dokumentů a portfolia pro potvrzení nadání např. v pohybové nebo hudební oblasti.
- Speciálně pedagogické vyšetření, které posuzuje výukové dovednosti (např. matematické schopnosti, úroveň čtení a psaní). Vyšetření je potřebné rovněž pro vyloučení specifických poruch učení, případně k identifikaci dvojí výjimečnosti viz. výše.
Identifikované nadané dítě je po dobu školní docházky dále v péči PPP pro poskytování podpůrných opatření pro specifické vzdělávací potřeby nadaných žáků ve škole.
Legislativně je vzdělávání nadaných žáků ukotveno ve vyhlášce MŠMT č. 73/2005 Sb. O vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, a rovněž ve Školském zákoně č. 561/2004 Sb.
Zdroje a doporučená literatura:
Portešová, Š. (2011). Rozumově nadané děti s dyslexií. Praha: Portál.
Fišerová M., Pokorná A., & Sokolová H. (2020). Školní zralost a nadané dítě. Praha: Raabe
Portešová, Š. (2006). nadání a nadaní – pedagogicko-psychologické přístupy, modely, výzkumy a jejich vztah ke školní praxi. Československá Psychologie, 50(3), 295.
Mudrák, J. (2015). Nadané děti a jejich rozvoj. Praha: Grada.
Hříbková, L. (2009). Nadání a nadaní. Praha: Grada.