Děti s nedostatečnou znalostí českého jazyka
Pojmy:
Cizinec – je fyzická osoba, která není občanem České republiky, včetně občana Evropské unie. V případě, že má fyzická osoba dvojí občanství, z nich jedno je české, se taková osoba nepovažuje za cizince.
Dítě/žák s nedostatečnou znalostí češtiny může být také občan ČR, který s ohledem na odlišný mateřský jazyk v rodině nebo dlouhodobý pobyt v zahraničí neovládá dostatečně vyučovací jazyk.
ČDJ – čeština jako druhý jazyk
OMJ – odlišný mateřský jazyk – nedostatečná znalost vyučovacího jazyka
Žák s OMJ je termínově totožný „žák s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka (a z odlišného kulturního prostředí) zahrnuje i české občany s potřebou podpory v češtině, ať už je jejich rodným jazykem, či ne.
= pro celou tuto skupinu žáků je společné to, že je nedostatečná znalost komunikativní či akademické češtiny znevýhodňuje ve školním vzdělávání a patří do skupiny žáků speciálními vzdělávacími potřebami.
Termín žáci s OMJ je tedy jakýmsi mezistupněm poukazujícím na odlišnost mateřského jazyka od vyučovacího, avšak bez progresivního přístupu k vícejazyčnosti. Vícejazyčnost ukazuje potenciál a možnosti růstu každého dítěte, protože každé dítě má svůj mateřský jazyk a učí-li se cizí nebo druhý jazyk, stává se postupně a přirozeně vícejazyčným.
Vícejazyčné děti jsou všechny děti, které doma mluví odlišným jazykem, než je jazyk vyučovací, nebo kromě vyučovacího jazyka plynule ovládají další jazyk(y). Ačkoliv nově příchozí děti s migrační zkušeností nemusí být ještě vícejazyčné, pracujeme s nimi tak, aby svou vícejazyčnost postupně rozvíjely.
Je důležité dát dítěti prostor se vyjádřit. Nemusí to být v češtině, může to být i v jeho mateřském jazyce. Podpora vícejazyčnosti je cestou k plnohodnotnému začlenění do vzdělávání a do společnosti a vede k psychické pohodě.
Ztratí-li dítě kontakt se svým mateřským (prvním) jazykem, ztratí část své identity.
Odlišné kulturní prostředí – odlišnosti pramenící z příslušnosti k jiné kultuře, úroveň znalosti jazyka, hodnotová orientace, náboženství, zvyky, tradice, filozofická východiska pohledu na život, genderová témata, bilingvní rodiny, azylanti, uprchlíci, etnické minority, cizinci s trvalým pobytem na území ČR, absence možnosti rodiče zprostředkovávat dítěti vzdělávání, oblečení a jiné uvědomované prvky kultury, užívání symbolů a řada dalších okolností spojených s jiným kulturním prostředím, které mohou mít dopad do organizace a průběh vzdělávání.
Podle §16 školského zákona, vyhlášky č. 27/2016 sb. Mají žáci s neznalostí či nedostatečnou znalostí češtiny jako vyučovacího jazyka nárok na podpůrná opatření 1. – 3. stupně, a to bez ohledu na jejich státní příslušnost, délku vzdělávání v ČR či jiná kritéria.
Dále jen žáci s OMJ
Podpůrná opatření jsou důležitým zdrojem podpory dětí s OMJ v kmenové škole a současně hlavním nástrojem pro jejich dlouhodobou podporu, bez které se nemohou plnohodnotně zapojovat do výuky Podpora se totiž nemůže omezit jen na výuku ČDJ. Podle odborných studií trvá 5 až 7 let, než se dítě s OMJ naučí aktivně používat akademický jazyk, nezbytný po jeho školní úspěšnost. Proto děti s OMJ potřebují dlouhodobou podporu ve výuce, individualizované vzdělávací cíle (obsahové i jazykové) a podporu všech učitelů.
Vyhláška č. 27/2016 mluví o žácích s OMJ jako o “žácích s neznalostí/nedostatečnou znalostí češtiny jako vyučovacího jazyka“. Tito žáci jsou považováni za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.
Podpůrná opatření prvního stupně uplatňuje škola bez doporučení pedagogicko-psychologické poradny (PPP), od druhého stupně podpůrných opatření výše je nutné doporučení PPP. Podpůrná opatření jsou po doporučení PPP nároková. S návštěvou PPP musí souhlasit zákonní zástupci, kteří musí své dítě do PPP také doprovodit. Vyšetření v poradně se uskutečňuje na jejich žádost.
Škola by měla efektivnost podpůrných opatření pravidelně vyhodnocovat, pokud nejsou dostačující, je třeba žáka opět objednat do poradny. Pokud poradna usoudí, že podpůrné opatření nejsou dostačující nebo nevedou k naplňování vzdělávacích potřeb žáka, vydá doporučení stanovující jiná podpůrná opatření, případně stejná podpůrná opatření vyššího stupně.
Právní předpisy
- Školský zákon: Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, vyšší odborném a jiném vzdělávání (§16, § 20)
- Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných
- Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky.
- Vyhláška č. 353/2016 Sb., o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání
- Vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři
- Vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou
Přijímací zkouška na SŠ
Žáci, kteří již navštěvovali českou ZŠ, mají nárok na získání Doporučení PPP k jednotné příjímací zkoušce (prodloužení doby konání přijímací zkoušky a možnost použít překladový slovník), a to bez ohledu na stávající stupeň podpory.
Úprava podmínek při ukončování vzdělávání
Žáci s OMJ mají nárok na úpravu podmínek konání závěrečných zkoušek na SOU a úpravu podmínek konání maturitních zkoušek.